Rekuperace (správně řízené větrání se zpětným získáváním tepla) řeší dvě věci najednou: čerstvý vzduch bez průvanu a minimální tepelné ztráty větráním. V praxi to znamená, že dům “dýchá” kontrolovaně 24/7 – a vy nemusíte hlídat okna, bojovat s rosením nebo budit děti nočním větráním.
Vysvětlím zde, jak rekuperace funguje, z čeho se skládá, jak se navrhuje pro rodinný dům, jaké úspory dávají smysl počítat – a na co si dát pozor, aby systém nebyl hlučný a skutečně přinášel komfort.
Rekuperace v domě je systém, který odvádí vydýchaný vzduch (typicky z koupelen, WC, kuchyně a technických místností) a současně přivádí čerstvý venkovní vzduch (do ložnic, obýváku, dětských pokojů). Klíčová část je výměník tepla, ve kterém se teplo z odpadního vzduchu předá přiváděnému – bez promíchání proudů.
Venkovní vzduch jde do jednotky přes sání. Ideálně se umisťuje mimo zdroje znečištění (komín, parkování, rušná silnice), aby se do systému nedostávaly pachy a částice.
V jednotce jsou filtry, které zachytí prach a částice. Přívodní filtr chrání domácnost a zároveň samotnou jednotku; odtahový filtr zase chrání výměník a vnitřek systému před zanášením. Pro alergiky je důležité hlídat kvalitu filtrů hlavně v pylové sezoně.
Odpadní (teplý) vzduch z interiéru prochází výměníkem a předává energii čerstvému přiváděnému vzduchu. Proudění je oddělené – běžně se používá protiproudý nebo křížový výměník. Díky tomu přiváděný vzduch není v zimě ledový, ale předehřátý teplem, které by jinak odešlo ven.
Temperovaný vzduch se přivádí do místností, kde trávíte nejvíc času, a odvádí se z místností, kde vzniká vlhkost a pachy. Tím se vytvoří přirozený tok vzduchu přes dům.
Poznámka: Rekuperace obvykle nenahrazuje kuchyňskou digestoř nad varnou deskou, protože ta řeší rychlý odvod par a pachů při vaření.
HRV je systém zaměřený hlavně na zpětné získávání tepla. Je běžnou volbou pro rodinné domy, protože je jednoduchý, účinný a dobře funguje v zimním režimu.
ERV kromě tepla dokáže přenášet i část vlhkosti. To může pomoci s komfortem v obdobích, kdy je vzduch v domě dlouhodobě příliš suchý, nebo při specifických letních režimech. Výběr má ale smysl řešit podle projektu a reálného provozu, ne jen podle “funkce navíc”.
Úspora nevzniká tím, že by jednotka “topila”, ale tím, že omezí ztrátu tepla větráním. Bez rekuperace teplý vzduch vyvětráte ven a doma ho musíte znovu vyrobit topením. S rekuperací se část energie z odpadního vzduchu předá přívodu, takže přiváděný vzduch už není tak studený.
Pokud má dům výrazné ztráty větráním (například při častém větrání okny), může rekuperace snížit energii potřebnou na ohřev přiváděného vzduchu o řádově tisíce kWh ročně. Do celkové bilance je ale nutné zahrnout i:
Důležité: Katalogová “účinnost” jednotky není totéž co reálná úspora v domě. Výsledek rozhoduje návrh, dimenze potrubí, vyregulování průtoků a údržba.
Návrh se typicky odvíjí od požadavků na kvalitu vnitřního prostředí (CO2, vlhkost, hygienická výměna vzduchu) a od toho, kolik osob dům obvykle využívá. Projektant zohlední dispozici, zónování a cílovou úroveň komfortu.
Aby vzduch mohl proudit z přívodních místností do odtahových, řeší se přestup vzduchu například:
Rekuperace není odvlhčovač, ale pomáhá držet vlhkost v bezpečných mezích tím, že průběžně odvádí vlhký vzduch a přivádí čerstvý. Při správném návrhu a provozu snižuje riziko kondenzace a následných plísní – zejména v koupelnách, rozích místností a na chladnějších konstrukcích.
Praktický tip: Pokud chcete rychle zjistit, zda větrání odpovídá potřebám domácnosti, měřte v ložnici a obýváku CO2. Dlouhodobě vyšší hodnoty jsou signál k úpravě režimu nebo vyregulování.
Nejčastější příčinou hluku je špatný návrh rozvodů a akustiky. Typické chyby:
Tip: Hluk se řeší hlavně projektem a vyregulováním, ne “stažením výkonu na minimum”. Pokud systém nevětrá dostatečně, komfort i kvalita vzduchu půjdou dolů.
V zimě může ve výměníku kondenzovat vlhkost z odpadního vzduchu, proto je nutný správný odvod kondenzátu. Zároveň jednotka obvykle používá ochranu proti namrzání (například regulaci výkonu, bypass nebo předehřev), aby byl provoz stabilní i při nízkých venkovních teplotách.
Cena závisí na tom, zda jde o centrální nebo decentrální řešení, na velikosti domu, složitosti rozvodů, akustických nárocích a úrovni regulace. Významný rozdíl bývá také mezi instalací v novostavbě a dodatečnou montáží.
Pokud máte pocit, že systém “větrá málo nebo moc”, nejlepší je kombinovat pozorování komfortu s měřením CO2 a nechat zkontrolovat vyregulování. Často jde o drobné nastavení, které výrazně zlepší výsledek.
